Důsledné prosazování směrnice EU o nakládání s komunálními odpadními vodami (91/271/EHS) vyvolává v celé Evropě nutnost zajistit odpovídající způsoby nakládání se stoupající produkcí čistírenských kalů a vytvořit dostatečné kapacity zařízení pro jejich zpracování.
Prosté deponování neupraveného čistírenského kalu odporuje evropskému úsilí o snížení množství biologicky odbouratelného odpadu, určeného k deponování (Směrnice rady EU 1999/31/EU z 26. dubna 1999 o skládkách odpadu) a je v Německu zakázáno.
Zemědělské využití čistírenských kalů je z důvodů preventivní ochrany zdraví a životního prostředí stále více kriticky posuzováno. Klesající akceptace a očekávané výrazné snižování mezních hodnot vedou k ubývání vhodných kapacit.
Vývoj cen za nakládání s kaly nelze v současné době zkalkulovat.
V čistírenských kalech mají obce k dispozici regenerační zdroj energie. Organické škodlivé látky jsou při termickém zpracování bezpečně zlikvidovány, těžké kovy jsou vázány v inertních, resp. bezpečně likvidovatelných zbytcích po spalování a čištění spalin.
Termické zpracování čistírenských kalů nabývá na významu. V Německu je již cca 50 % komunálních čistírenských kalů termicky zpracováváno. Zpravidla se jedná o spalování ve velkých centrálních spalovnách nebo o společné spalování v cementárnách nebo v tepelných (uhelných) elektrárnách.
Nevýhoda centrálního termického zpracování: velké dopravní vzdálenosti. Kal je pro tyto účely bu?to odvodněn - tzn. převáží se 70 - 75% vody, nebo je před přepravou vysušen - zpravidla s použitím fosilních zdrojů energie.
HUBER SE
Deutsch
